Velmi občas, tak krásně nastíněné mraky zřetězené oblohy jsou k nám vidět. nicméně, obvykle si toho téměř lidé nemohli všimnout, tak pečlivě. co dělá každou divizní realitu?

Ano, jistě, nikdo si toho konkrétně nevšimne, ale já jsem jiný než oni, jsem jimi všemi okouzlen.

Celá nad oblohou, mraky velmi větší rozšířené plochě vidět mraky v povrchním dojmu pouze s barevným stavem, ti v řetězci je občas vkládají do svého tuhého pozadí tenké membrány, což z nás dělá velmi částečně prázdné až bělené další nebe, to nás nutí sledovat nadcházející večerní záři, protože zčervenání obrysu by se mohlo objevit v našich očích tak náhle v časovém trvání.
Tato wareness dočasně dělá šedou membránu všech bledších mraků tak neviditelnou pro naše vědomí mysli.

Zčervenání naznačující lesklé světlo skrytým sluncem je tak božské, v těchto sériově trvanlivých časech.
Ten vzájemný odpor je tak krásně vyrytý v mé mysli, tolik, láká mou mysl nakreslit ten obrázek na plátno nebo papír, nebo mě nutí napsat něco tak působivého pro mě.

V tuto chvíli je jistě můj přímočarý krok náhle odrazen nad tou zjevnou oblohou, víte.

Podíváte-li se pozorně, je všechny tak občas ve svých tak běžných dnech tak odvážně, vidíte, vaše mysl musí být přitahována k těmto aspektům, které poskytují nádherně různé aspekty viditelně sledovatelné krajiny oblohy podle vlastního stavu pokaždé.

Pokud jde o podvádění, tak lehce se pokuste podívat na tu oblohu, která dělá všechny vzhledy, sledovali byste tyto oblohy pokryté bledšími šedými většími oblaky a oranžovými obrysy slunce!
Všechny by vám připadaly tak krásné!

Jan. 27. 2022